Ludvík Salvátor > Publikace o Ludvíku Salvátorovi - Ludvík Salvátor Toskánský (1847 – 1915), vědec a cestovatel
I. část: Z historie toskánské habsbursko-lotrinské linie1737 – 1859
II. část: Salvátor Toskánský, vědec a cestovatel: Životopis (4. 8. 1847, Florencie – 12. 10. 1915, Brandýs nad Labem)
Finálním výsledkem projektu je první česká biografie Ludvíka Salvátora, že arcivévodův životopis je prvním pokusem, který komplexně a interdisciplinárně postihuje rozsáhlé vědecké dílo, činnost a životní osudy Ludvíka Salvátora. To bude sledováno od počáteční fáze heuristické až po jeho vydání a ohlas v odborném tisku, případně u veřejnosti. Pozornost bude věnována rovněž postižení spojitosti vztahu Ludvíka Salvátora k českému prostředí. Biografie se pokusí rovněž o reflexi přínosu Ludvíka Salvátora ke světovému kulturnímu, přírodovědeckému a historickému dědictví, jemuž byla v mezinárodní historiografii věnována jen okrajová pozornost, v české žádná. Monografie je opatřena podrobným poznámkovým aparátem s odkazy na knižní publikace a archivní materiály, fotografickou přílohou dosud málo nebo vůbec nepublikovaných snímků, výběrovou bibliografií, rejstříky a cizojazyčnými resumé.
Životopisná publikace byla v první část zároveň využita k prezentaci historie toskánské habsbursko-lotrinského sekundogenitury vládnoucího v Toskánsku (1767 – 1859), z níž Ludvík Salvátora pocházel. V první části biografie vysvětleny podrobnosti získání Toskánska pro Františka Štěpána Lotrinského v roce 1737 a životní osudy jeho potomků, až do změny v uspořádání evropských států, ovlivněné revolučními vlnami, a sjednocovacími procesy v Německu a především v Itálii (Risorgimento), které dovedli členy toskánské habsbursko-lotrinského rodu k jejich nucenému exilu do Čech v roce 1859 a následně v roce 1866 k definitivní ztrátě Toskánska.
Kromě historie Toskánského velkovévodství v době panování toskánských Habsburků, je podáno vysvětlení okolností návratu toskánské linie do rakouské rodiny podle článků Rodinného statutu z roku 1839. První část publikace uzavírá kapitola o životě toskánských Habsburků v Čechách, který trval až do konce 1. světové války.
Na první část knihy navazuje podrobným životopisem arcivévody Ludvíka Salvátora, především soustředěným na jeho dětství, mládí, jeho rodinu, specifičnost jeho vzdělání a výchovy, s využitím zásad, jež podle vzoru Marie Terezie zavedl v Toskánsku Petr Leopold. Podle těchto principů se řídila erudice a edukace dětí na toskánském dvoře až do jeho opuštění členy toskánské linie. Dále je věnována pozornost Ludvíkovu ozdravnému pobytu v Benátkách, jeho prvním literárním počinům, cestám po Benátsku, Lombardii, Istrii a Dalmácii. Po návratu do Prahy v roce 1864 je přiblíženo Salvátorovo soukromé studium u pražských profesorů, jeho život v Praze, neštěstí arcivévodkyně Matyldy. Věnuje se jeho cestám na Baleáry, kolem severního pobřeží Afriky, tedy těm informacím, které chybí nebo jsou jen zmíněny v zahraničních biografiích. Všechny detaily k výše uvedeným okruhům byly získány především z dokumentů toskánského rodinného archivu v Praze. K pozdějšímu období pak byla využita osobní pozůstalost Ludvíka ve Státním archivu ve Vídni a arcivévodův archiv-depozit, v Generálním archivu na Mallorce. A samozřejmě byla vytěžována fakta i z historických prací zahraničních autorů. Naše biografie pokrývá místa, která nejsou rozpracována v zahraniční produkci.
Toskánské velkovévodství v rukách habsbursko-lotrinského rodu. Cesta Habsburků k Toskánskému velkovévodství
František Štěpán Lotrinský. Ztráta Lotrinska – boj o Toskánsko – postavení v habsburské monarchii
Habsbursko-lotrinská sekundogenitura v Toskánsku v letech 1765–1859
Petr Leopold (1765–1790)
Ferdinand III. Toskánský (1791–1824)
Leopold II. Toskánský, poslední vládnoucí habsbursko-lotrinský panovník v Toskánsku (1824–1859)
Život Leopoldovy rodiny na českých panstvích
První rok exilu v Čechách na panství ostrovském
Život toskánské rodiny na brandýském panství
Sňatek arcivévody Karla Salvátora a Marie Immakulaty a jejich příchod na Brandýs
Vnoučata narozená na brandýském panství v zrcadle deníků Leopolda II.
Úmrtí Marie Ferdinandy Saské na Brandýse
Svatební přípravy Marie Luisy a Karla Isenburg-Birsteina
Prusko-rakouská válka a odchod Toskánců z Brandýsa
Návrat toskánských Habsburků do císařského arcidomu
Ferdinand IV. Toskánský a členové jeho rodiny, pokračování toskánské linie až do současnosti
Život na toskánském dvoře
Rodina Ludvíka Salvátora
Výchova a vzdělávání dětí na toskánském dvoře
Dětství Ludvíka Salvátora ve Florencii
Vzdělávací program pro studium Ludvíka Salvátora
Odchod do exilu v Čechách
Ozdravný pobyt v Benátkách
První velké cesty v letech 1864–1865: Istrie a Dalmácie, Helgoland
Převratné události let 1866–1876 v životě Ludvíka Salvátora
Ludvík a Matylda
Cesta na Baleáry
Liparské neboli Eolské ostrovy
Tabulae Ludovicianae 1869 – rok neuvěřitelné práce. Klasifikace Ludvíkových děl a výzkumná metoda
Sběr dat – spolupracovníci
Mezinárodní ilustrátorský tým
Nakladatelé arcivévodových děl
Aktivity Ludvíka Salvátora. Ochránce přírody, zakladatel turistiky, donátor
Velká okružní jízda v roce 1869
Skon otce a dědické řízení
Parní jachta Nixe I a Nixe II
Druhá cesta na Mallorku
Ludvíkova domácnost v paláci Kinských
Spuštění parní jachty Nixe 1872
Velká cesta po řeckých ostrovech
Koupě Miramaru a dalších usedlostí
Nomádský život Ludvíka Salvátora. Zindis – Mallorka
Světové výstavy v myšlenkovém pojetí Ludvíka Salvátora
S’Estaca a Catalina Homar
Vzácné návštěvy na Mallorce
Smutná léta před koncem století
Šťastnější chvíle
Poslední desetiletí plodného života arcivévody Ludvíka Salvátora
Brandýské panství – zdroj financí. Přestavba brandýského zámku
Ludvík Salvátor Toskánský a Přerov nad Labem
Ve službách arcivévody, úředníci a služebnictvo. Ludvík Salvátor a Brandýsko
Komu patřilo dědictví po Ludvíku Salvátorovi?